Jsem Míša Karkošková
Naučím vás mít ráda angličtinu, získat v ní sebevědomí a schopnost říct si v ní o co potřebujete.
Angličtina mi otevřela brány do světa. Pomohla mi cestovat, poznávat jiné kultury a přírodní a národní poklady, pracovat v zahraničí, koupit si dům, mít dítě v cizině, znovu dům prodat a vrátit se zpátky, kde mi je dobře.
Dodnes se díky angličtině cítím volná, otevřená novým možnostem a příležitostem. Dokážu si číst anglické knížky, ebooky, zprávy a blogy o čemkoliv, co mám ráda a co mě nejvíce baví, dokážu poslouchat filmy v originále a poznám autentické hlasy svých idolů, ne jejich dabérů a cvičím podle zahraničních trenérů.
Mám klíče k zamčeným dveřím nových poznatků ze světa, které se díky znalosti angličtiny nebojím použít. Ráda cestuji, a nejsem omezená českým trhem leteckých společností a cestovních kanceláří, není pro mě problém vyhledat si letenky z jiných zahraničních letišť, protože se nemám strach se na ně jakkoliv dostat. Umím se zeptat na cestu, nechat si opravit auto, pokud se po cestě pokazí, zajít s dětmi k lékaři, ať už jsem kdekoliv a taky jsem díky angličtině flexibilní na trhu práce.
Pročítám si cestovní průvodce a podtrhávám si místa, kam bych se chtěla podívat. Projela jsem Skandinávii, Mallorku, Nový Zéland, Jihovýchodní Asii (Malajsii, Thajsko, Laos, Kambodžu a Singapur) a část Anglie. Pravidelně jezdíme na krátké výlety po Evropě a až se covidová situace uklidní, plánujeme zase delší cesty. Hledám si zajímavosti a nepotřebuji čekat dlouhou řadu, než bude volný český průvodce, abych rozuměla jeho výkladu.
Jsem volná jako pták. Angličtina mi dává pocit svobody.
Na základní a střední škole tomu tak ale nebylo.
Na základce nám střídali každý rok učitele, takže jsme sotva někam došli a s novým pedagogem potom zase opakovali to předchozí. Přechod na gymnázium pro mě byl velikým šokem. Angličtinu jsem pak tenkrát vnímala jako předmět. Něco, kam se třikrát týdně „musí“, projdou se pravidla, vyplní se cvičení, přečte se článek, pustí se magneťák, něco se „odvykládá“. Byla jsem frustrovaná, když jsme byli jeden po druhém vyvoláváni k doplnění cvičení a musela jsem znuděně čekat „na svou větu“. Přestože jsem angličtinu milovala a musela si dodatečně platit za lekce v jazykovce.
Snila jsem o červených autobusech, huňatých závěsech a husté anglické mlze, kterou jsem vídávala v detektivkách. Naši neměli moc peněz a nikdy jsme nikam nejezdili. Přesto jsem tak strašně toužila cestovat, povídat si s cizinci a poznávat svět. I když jsem si ještě před maturitou udělala státnice a mezinárodní jazykovou zkoušku, do té doby jsem kromě spolužáků a paní profesorky s nikým anglicky nemluvila. To je jako kdybyste spoustu let studovali z knížek na řidičák, ale auto vás ještě nikdo nenechal řídit.
Když se mi na konci prváku na výšce naskytla možnost vyjet přes Erasmus do Švédska, neváhala jsem ani minutu. Neměla jsem našetřené peníze, ale získala jsem grant a prostě bez váhání jela.
Přestože jsem už tenkrát měla angličtinu teoreticky na hodně dobré úrovni, vždycky, když jsem si s ním chtěla o něčem povídat, chybělo mi nějaké slovíčko. Připadala jsem si hloupě, když nám na procházce přeběhla před nohama veverka a já na ni ukazovala s nataženým prstem a: „E, e, e…“ Bylo toho tolik, co jsem nevěděla!
Ve švédsku mluvil anglicky úplně každý. Děti, teenageři i staré babičky u polárního kruhu, kam jsme později zavítali na jednom z našich výletů. A já chtěla být jako oni.
Po dokončení studia angličtiny na vysoké škole jsem odjela na rok na Nový Zéland, potom procestovala kus Jihovýchodní Asie a čtyři roky bydlela v Anglii. Konečně jsem si v angličtině začala být jistá v kramflecích a dosáhla jsem vysněné úrovně.
A pak mi to došlo!
Studium jazyka není o učebnicích, vysedávání v drahých jazykových kurzech, kdy si každý student spočítá, kdy na něj konečně přijde řada a svou větu si pečlivě připraví, aby náhodou nevypadal „blbě“. Není ani o násilném šprtání se mluvnice.
Gramatika je v jazyce nezbytná, tvoří její stavební kamen. Pokud jej nebudete mít, nebudete ho mít čím lepit a stěnu nepostavíte. Stejně neméně důležité jsou při učení čtyři pilíře – poslech, čtení, psaní a mluvení. Jenom se dají učit zábavnější a příjemnější formou – tak, jako se to učí rodilí mluvčí – přirozeně.
Dneska pomáhám nadšeným studentům dosáhnout svých cílů
Má cesta byla dlouhá a někdy i trnitá, ale přinesla mi cenné znalosti a zkušenosti. Dovedla mě až k lektorování angličtiny a dnes vím, jak namíchat ten správný lektvar, díky němuž učím malé i velké. Baví mě kombinovat různé metody, postupy a materiály, být v hodinách kreativní, flexibilní a improvizovat.
Se svými studenty jazykem chutnáme, čicháme, posloucháme, koukáme a osaháváme si ho. Věřím, že jako jsme se každý naučili česky, stejně tak se všichni dokáží naučit anglicky. Se mnou navíc začnete mluvit už na první hodině.
Chystám si lekce tak, aby bavily také mě, ukazuji, že angličtina je živý jazyk, který se neustále vyvíjí a své studenty připravuji především na praktickou stránku jejího používání.
Kromě vedení kurzů a lekcí píši také e-booky, kterými pomáhám „věčným začátečníkům“ se projednou posunout z místa a naplnit si své sny díky znalosti angličtiny. Mým nejstahovaňejším ebookem je Přehled časů v angličtině – a jak se v nich snadno zorientujete ve 3 krocích, který si můžete zdarma stáhnout zde.
Na mém webu michaelakarkoskova.cz najdete blog s články, volně dostupné i placené e-Booky ke stažení, podcasty i nabídku mých lekcí a kurzů a další hodnotný obsah.
Další tipy a triky sdílím na své facebookové stránce Učím se anglicky, kde můžete čerpat inspiraci ze světa angličtiny, novinky v tomto jazyce, odkazy na zajímavé a inspirativní stránky, články aj.
Potřebujete-li pomoct s gramatickým úkolem, chcete vědět, jak si zlepšit svou gramatiku nebo jenom sdílet své zkušenosti s angličtinou, přidejte se k ryze ženské skupince podobně naladěných žen v uzavřené skupince na FB.
Pokud vás něco zajímá, nebo si s něčím nevíte rady, napište mi na info@michaelakarkoskova.cz. Ráda vám odpovím.
